Sportovní areál Medeo kazašského města Almaty je položen v nadmořské výšce 1691 metrů. Je nejvýše položeným zimním stadionem na světě a díky řídkému vysokohorskému vzduchu a ledu vyráběnému z čisté vody zdejší řeky patří tamní ovál k nejrychlejším rychlobruslařským dráhám světa (bylo zde vytvořeno více jak 120 světových rekordů). První únorový víkend však bude patřit tento ovál mužům pohybujícím se na motocyklech jejichž kola jsou osazena 28 mm kovovými hřeby.
Na zdejší dráze startuje letošní seriál deseti finálových závodů mistrovství světa na ledové ploché dráze. Disciplíny, které vládnou od jejího vzniku v roce 1966 Rusové. Mezi čtyřiadvaceti mistry světa v této disciplíně je jich zapsáno s touto národností přesně devatenáct. Jenom pět mužů dokázalo jejich hegemonii narušit dva Švédové, jeden Fin a dva Češi – Antonín Šváb a Milan Špinka.
V současné době této disciplíně u nás nepřeje počasí a stejně jako rychlobruslařský zázrak naší země musí jezdci provozující tuto fascinující disciplínu za lepšími podmínkami do zahraničí, většinou na sever do Švédska nebo do Ruska, u nás prostě chybí umělý ovál.
Od roku 1995 se poprvé ve finále mistrovství světa objeví s českou vlaječkou jiné jméno než Klatovský. Náš poslední medailista z roku 1992 Antonín spolu se svými syny nese prapor této disciplíny neuvěřitelným způsobem. V novém tisíciletí se dokonce až na loňský rok ve finále vždy jméno Klatovský objevilo, ve třech případech dokázali synové slavného otce Antonín ml. a Jan být ve své disciplíně dokonce sedmí na světě a vybojovali tři bronzové medaile v soutěži družstev. Nejmladšího Jana v roce 2019 však zabrzdilo zranění a na závodní ovály se vrací až letos s rozmyslem. Pevně věří, že naplno to bude ve finálovém závodě mistrovství světa družstev v Berlíně na přelomu února a března.
Do té doby však budeme ve výsledkových listinách hledat jméno nováčka mezi světovou elitou Lukáše Hutlu. Tento mladík z Lohenic u Přelouče sice obsadil po dodatkové jízdě první nepostupovou příčku v kvalifikačním závodě ve švédském Örnsköldsviku a je na listině prvním rezervním jezdcem. Jeho touha absolvovat světové finále je však větší než touha jezdce majícího pro seriál divokou kartu Holanďana Bernd Shaapa, který tak stál o divokou kartu, že si víza na cestu k tomuto závodu vyřizoval nějak prapodivně až se na jejich absenci omluvil. Zvláštní je, že náš jezdec to zvládl za tři dny. Když je touha startovat mezi nejlepšími tak jde vše. Pevně věříme. Že se našemu jezdci bude v úvodních dvou závodech v sobotu a v neděli dařit a hlavně, že to nebudou jeho poslední starty mezi světovou elitou. Už dnes je však zřejmé, že jezdec AMK ZP Pardubice může načerpat další zkušenosti a náš týmu bude v berlínské soutěži družstev snad i díky tomu opět bojovat o cenné kovy.
(Text: Petr Moravec )